úterý 24. července 2012

Pekelnej ráj (prázdniny s Honzou v Hellsound)

Máme za sebou nahrávání v kraji lesů a luk, dobrýho moku - před nosem Šumava, za kopcem Lahar. Za poslední roky sem došel k závěru, že prostředí, ve kterým nahrávka vzniká, je dost důležitý na to, jak na mě zpětně působí. Je rozdíl, jestli nahráváte v zasyfleným sklepě, vyvoněným studiu, nebo v chatrči na Šumavě, kde vás žene vpřed původní obyvatel, domorodec, co působí stejně autenticky, jako sborový chlastání dobrovolných hasičů. Při poslechu tohodle materiálu budu mít navždy před očima cestu k baráčku, kterej je pečlivě střeženej přísným psíkem, výhled do tý malebný krajiny a barvu tamního piva.

Od začátku působil Honza z Hellsound jako opravdovej profesionál. Přesně věděl, kdy utnout naše dementní vtípky a makat, kdy se v něčem trochu víc vrtat a kdy si dát po obědě 10 piv. Psycholog, personal manager, mistr zvuku a všech nástrojů (ostatně na nahrávce má taky svoje sólíčko - na mandolínu!) v jedný osobě. Něco takovýho sme si snad ani nezasloužili.

Možná bude mít tahle deska trochu jinej zvuk, než sme původně čekali, ale je to jen logický vyústění řady okolností, z nichž ční asi nejvíc právě metalovej mistr zvuku s chutí experimentovat (což mě taky mile překvapilo).

Byla to dovolená jak má bejt, cejtim se zrelaxovaně a odpočatě, to bych po nahrávání s tim našim "materiálem" fakt nečekal. Jestli jen trochu můžete, jeďte na Šumavu, dejte Dudáka, hoďte pouto kolem stromu a nahrajte desku v Hellsound. Nebudete litovat.